Ticho v hlavě
Otevřel jsem balkónové dveře a vstoupil do té zimy. Při každém výdechu mi od pusy stoupala pára a mlžila mi pohled kupředu....zabouchl jsem za sebou. Přistoupil jsem k zábradlí a zahleděl se do tmy, rozprostírající se ještě daleko předemnou. V hlavě jsem si přehrával melodii písničky,kterou jsem poslouchal celé odpoledne. Sledoval jsem jedoucí auta po nedaleké silnici, partičky mladých lidí, potácející se z hospod, sem tam projížedějící vlad po kolejích pár metrů před naším domem. Zavřel jsem oči a zaposlouchal se do ticha. Chladný vánek mě studil na tváři. Pozvedl jsem dlaň, otevřel oči a zadíval se na černou oblohu. Mraky měnilyy svůj tvar a já se snažil v nich něco poznat. Pozvedl jsem i druhou dlań a ten vánek jako kdyby jen čekal na toto znamení. Okamžitě se změnil na obrovský vítr, který mě bil do tváře a ohýbal větve stromů. V kalužích tvořil vlnky a vířil prach se spadaným listím.Na pažích mi vyrazila husí kůže. I přes to všechno jsem se usmál....
Wow :)
(Daniela, 5. 5. 2011 17:56)